Včelařský rok, na rozdíl od kalendářního roku, začíná v podletí. V našich podmínkách se jedná o červenec, kdy v přírodě již končí výraznější snůšky pylu, nektaru a medovice. Včelstva již omezují plodování a připravují se na zimní období.

Pro přežití včelstva do jara je nutné kromě nashromáždění dostatečných medných zásob i dostatek dlouhověkých zimních včel. Jejich dlouhověkost je podmíněna dobrou výživou a dobrým zdravotním stavem. Dlouhověkost včel ale poslední desetiletí může výrazně snížit roztoč varroa destructor. Jde o roztoče o velikosti zhruba 1,5 až 2 mm, který byl do Evropy zavlečen z Asie. Roztoč způsobuje onemocnění včelího plodu a dospělých včel. Roztoč se výhradně množí jen na včelím plodu (dělničím a trubčím). Při přemnožení roztočů je včelí plod tak napaden, že líhnoucí se včely jsou výrazně poškozené a jejich život se zkracuje nebo hynou již krátce po vylíhnutí z buňky. V posledních letech nejde jen o fyzická poškození mladých včel roztočem, ale daleko nebezpečnějším je výskyt virů. Roztoč se stal velmi dobrým hostitelem a tím i přenašečem několika druhů virů. Neškodlivějším virem pro včely je vir deformovaných křídel. Líhnoucí se včely mají viditelně zakrnělá křídla a nejsou životaschopné. V posledních letech se zvýšila agresivita virů a tím se snížila schopnost včelstva odolávat tlaku varroázy.

Pokud dříve včelstva odolala tlaku i několika tisícům roztočů, nyní často k zániku včelstva stačí i několik set roztočů. K množení roztočů přispívá i teplejší počasí v posledních letech. Včelstva v dřívějších letech ukončila plodování v říjnu. V roce 2021 a 2022 kvůli teplému podzimu některá včelstva nepřetržitě plodovala až do prosince. Tím se na plodu stále množili roztoči. Dále léčení prováděná na podzim byla málo účinná, protože pod zavíčkovaným plodem nelze většinou léčiv roztoče zahubit. A pokud se bezplodové období včelstev výrazně zkrátí, vede to zpravidla k méně účinné podzimní léčbě a přemnožení roztočů v následujícím roce. Na včelstva působí negativně i další faktory, zejména chemizace v zemědělství a úbytek různorodých pylových zdrojů v průběhu vegetačního období.

Lokální problémy způsobuje i velká koncentrace včelstev na malém území, kde může docházet k nedostatečné a jednostranné pylové výživě a snadnějšímu přenosu včelích chorob. Souhrn těchto vlivů pak zvyšuje tlak na celkový zdravotní stav včelstev a schopnost přežití. Toto vedlo k nebývalým podzimním, zimním a jarním ztrátám včelstev v období r. 2022–2023. K 28.2.2023 evidoval Český svaz včelařů v rámci celé republiky ztráty cca 38 %. Další úhyny ještě pokračovaly v jarním období nebo včelaři slabá včelstva museli spojovat. Celkové ztráty se tedy blížily 50 %.

Na Bítešsku ztráty včelstev, díky svědomité péči včelařů, dobré znalosti ve způsobech léčby a brzkému uvědomění aktuálních rizik, nepřesáhly 20 %. České včelařství, obdobně jako i jiné obory, se dostává poslední roky pod ekonomický tlak. Jedná se zejména o zdražování energií, cukru, včelařských potřeb, obalových materiálů, léčiv a snižování dotací. V letošním roce se již projevují tyto dopady a po letech zvyšování počtu včelstev v rámci celé ČR, dochází u včelařů ke snižování stavů včelstev nebo i k ukončení činnosti.
Včelaření je přímo závislé i na průběhu počasí.

Letošní chladné a deštivé jaro prospívalo lesům, méně ale včelstvům. Díky dostatku vody a oteplení v polovině května příroda začala vše dohánět a snůšku květového medu na bítešsku můžeme hodnotit jako dobrou. Pak ale v červnu nedostatek srážek a dlouhodobě vysoké teploty již včelám nepřály. V kombinaci s proběhlou kůrovcovou kalamitou se medovicová snůška již čtvrtý rok nedostavila, nebyla ani výrazná snůška z líp. Proto druhé vytáčení bylo většinou podprůměrné.

Začátkem října 2023 bylo na území ČR nalezeno a zlikvidováno první hnízdo invazní sršně asijské, a to v Plzni – Skvrňanech. Sršeň asijská je velká max. 3 cm. Je tedy o něco menší než naše domácí sršeň obecná (délka max. 4 cm). Výrazný rozdíl je v zabarvení. Sršeň asijská má tmavou hlavu a hruď, nohy černé a holeně žluté. Sršeň obecná má rezavou až načervenalou hlavu, hruď shora černou, z boku rezavou, nohy kompletně načervenalé až žluté. Sršeň asijská staví v průběhu vývoje dvě hnízda. Nejprve malé primární hnízdo velikosti pomeranče, umístěné často v keřích. Po vývinu prvních dělničích generací se tyto sršně přemístí do sekundárního hnízda, které zpravidla staví v korunách stromů ve výšce nad 15 metrů.

Sršeň obecná má obvykle v hnízdě 400–600 jedinců, sršeň asijská až 20 000 jedinců. Takovéto velké kolonie sršně asijské spotřebují denně až 12 kg hmyzu, za sezónu až milion kusů hmyzu. Do Evropy se sršeň asijská dostala v r. 2004 a to do Francie s čínskou keramikou, kterou využila jako primární hnízdo. Nyní se v Evropě šíří rychlostí zhruba 100 km/rok. Do Plzně se dostala patrně kamionem s ovocem. Sršeň asijská se ve Francii velmi často živí včelami, které jsou pro ni bohatou a snadnou kořistí. Sršeň obecná také občas loví včely u úlu a to tak, že přiletí k úlu a včelu často uloví na letáku.

Sršeň asijská naopak přilétne před úl, zavěsí se ve vzduchu, může se lehce pohybovat všemi směry a včelu loví zpravidla za letu. Během několika málo dnů sršně asijské mohou včelstva úplně zničit. Agresivita sršně asijské se projevuje jako u ostatního sociálního hmyzu jen v blízkosti hnízda, kde vypouští poplašný feromon a tím aktivuje ostatní jedince. V literatuře se uvádí, že pak útočí ve větším počtu jedinců a pronásleduje narušitele i několik set metrů. V případě podezření na výskyt sršně asijské je třeba jedince zblízka vyfotit a snímek zaslat na Agenturu ochrany přírody (email: invaznidruhy@natura.cz). Většina dosavadních hlášení byla neopodstatněná až na ten jediný z Plzeňska. Otázkou zůstává, jak se sršeň asijská adaptuje na naše přírodní podmínky. Pro chladnější počasí (např. oproti Francii) svůj vývoj může začít později (zakládání primárního hnízda obvykle až v květnu) a ukončit ho musí do konce října. Rozhodující bude, zda stačí vytvořit silné kolonie, které budou schopny vychovat ke konci vývojového cyklu nové samičky, které přežijí zimu a následující rok budou schopny založit vlastní nová hnízda. Vzhledem k zřetelnému oteplování a prodlužování vegetační doby se životní podmínky pro sršeň asijskou stávají i u nás příhodnějšími.

Ing. Josef Janšta, předseda ZO ČSV Velká Bíteš
Zdroj: velkomeziricsko.cz